Hyperinflace

Hyperinflace v Argentině
Desetimilionová německá bankovka z roku 1923
Stobilionová zimbabwská bankovka z roku 2009
100 trilionů (1020) maďarských pengő z Maďarska (1946), největší bankovka, která kdy byla vydána. Byly vytištěny i bankovky v hodnotě 1 triliardy maďarských pengő, ale nikdy nebyly uvedeny do oběhu

Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, pádivá inflace a hyperinflace).[1] Je to inflace vyjádřená tři a víceciferným číslem (více než 100 %)[2][zdroj⁠?] Pro ekonomiku to znamená rozpad peněžního systému a zhroucení hospodářských vazeb. Peníze jsou znehodnocené, přestávají plnit svoji funkci – nejsou uchovatelem hodnoty, z výměnných procesů jsou vytlačovány výměnou zboží.[3] Postkeynesovci chápou hyperinflaci jako kvalitativně-kvantitativní fenomén. Tento přístup zdůrazňuje úlohu distribučního konfliktu, mechanismu indexace mezd a zisků, omezení platební bilance, očekávání devalvace a postupného odmítání národní měny ve prospěch cizí měny.[4]

Přestože se jedná o krajní případ, je možné jej sledovat jak v minulosti, tak i v přítomnosti.

  1. HANDA, Jagdish. Monetary Economics. 2nd Edition. Taylor & Francis Group. ISBN 978-0-203-89240-4
  2. Hyperinflace - Ekonomika Online. Ekonomika Online. 2015-07-07. Dostupné online [cit. 2018-11-11]. 
  3. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 61–65. 
  4. ROCHON, Louis-Philippe; VERNENGO, Matias. Credit, Interest Rates and the Open Economy: Essays on Horizontalism. 1. vyd. [s.l.]: Edvard Elgar, 2001. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search